Když má kočka hlad

Chování koček obdivuji už dlouhou dobu a nedávno jsem našel jedno kratší video, které přesně vystihuje jejich povahu... prostě dokonalé! :o)

Darování krevní plasmy

Dnes krátce po oběde jsem se vydal směrem k Hlavnímu nádraží, kde má firma Sanaplasma otevřeno nové dárcovské centrum. Byl jsem obědnán už 14 dní a proto všechno proběhlo rychle a za chvíli jsem ležel na dárcovském lůžku a vedle mě trohu děsivá mašina na získávání plasmy. Už tento fakt mě trochu vyvedl z míry, ale nevzdal jsem to. Poté ke mě přišla sestřička a začala si připravovat jehlu... opět o něco málo větší než obvykle(asi 3x :)). V tomto místě musím apelovat na všechy dárce ať krve nebo krevní plasmy, nepodcenujte přípravu a berte vážně rady doktorů o dostatečném pití a spánku, ja jsem nebral ... bohužel. Podle mé tělesné váhy mi mělo být odebráno 800 ml krevní plasmy. Jenže ... pozdní ulehnutí a částečný nedostatek jídla, způsobilo při 400ml částečné potemění okolního světa a studený pot všude po tělě. Následná otázka sestřičky zda mi není špatně už byla trochu zbytečná a já byl rázem odpojen. Naštěstí jsem neomdlel a zdárně došel domů. Pokud by někoho zajímalo jak odběr probíha detailněji zde je odkaz.

Hledání ztracené Archy, tedy vlastně Čechyňské

Dnešní mrazivé odpoledne jsme si vzali společně s Pájinkou vcelku jasný a jednoduchý úkol. Dát opravit její krásný baťůžek, který bohužel má rozbitý zip. První problém nastal ve chvíli, když Pája zcela nepřipravena a nezvykla pohybu a orintaci v polárních krajinách zjistila, že vlastně přesně neví, kde ona domací opravnička leží. Jediné co jsme věděli, že hledáme tajemně a trochu podivné jméno zastávky Čechyňská. Nyní abych děj naší cesty zkrátil převedu průběh naší výpravy do zkratek (Trasa měla podle předběžných plánů vypadat asi Klusáčkova->Hlavní nádraží-> Čechyňská)... ovšem pravda byla mnohem děsivější:)
Vyrazili jsme krátce před druhou hodinou odpolední centrálního času ze zastávky Klusáčkova -> Nové sady (nákup kšiltovky k narozeninám) -> hlavní nádraží (pojedeme 13 a vystoupíme na Čechyňské). Jaké bylo ovšem naše překvapení, když na dráze 13ky zastávka Čechyňská není. Toto rozhodilo nejenom mě, ale i mnohem silnější povahy jako je Pája. Vystoupili jsme tedy na zastávce Životského, abychom určili další plán. Po prozkoumání okolí jsme usoudili vrátit se o jednu zastávku zpět na zastávku Masná. Po zjištění, že obchůdek není k nalezení cesta pokračovala asi takhle: Masná -> Životského -> Masná -> ... beznaděj ...
Tu jsme si všimli v dálce mrazivé krajiny osamělé zastávky. Vydali jsme se tedy tundrou směrem k ní a kdo by to rekl ... 50 metrů od zastávky Masná byla ona vysněná Čechyňská. Další orientace byla dílem okamžiku (asi 15 min:) a již jsme byli v onom obchůdku.
Čas: krátce před půl pátou. Vymrzlým a vyhladovělým nám prodavač oznámil, že zip spravit nejspíše nepůjde a že se máme zeptat v pondělí ... ale co, už víme kde to je ;)

Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta

V sobotu 20. října jsem vyrazil se svojí přítelkyní na operu Bedřicha Smetany Prodaná Nevěsta. Byla to moje vůbec prvníi zkušenost s tímto druhem umění a nemohu říci, že bych byl zklamán. Sice se mi to jako informatikovi těžko říká, ale i nedigitalní umění má něco do sebe :o) Velice mě potěšily jakési titulky nad jevištem, díky kterým jsem rozuměl i hercům . Tedy shrnutí: doporučuji všem, je to příjemné odreagování.

Nový blog

Tak jsem si konecne zalozil svuj blog. Kdyz jsem po dlouhem vybirani jmena konecne nasel jedno neobsazene:) Jinak si myslim, ze dnesni modou je mit od vseho alespon kousek. Kazdy si zalozi blog pod svym nickem, ale uz nikdo si blog nepise...hlavne ze to mam zabrane. Trochu zvlastni chovani rekl bych.